Mezi mnoha velkými přínosy starověkého Řecka světové civilizaci byly i některé vynálezy, které navždy změnily běh lidských dějin. Řekové, kteří byli vynalézaví a vynalézaví, neváhali posouvat hranice vědy a techniky, a nabídli tak lidstvu nástroje k lepšímu pochopení vesmíru a k plnohodnotnějšímu životu.

Viz_také: Prohlídka čtvrti Thissio v Aténách

9 slavných starořeckých vynálezů, které byste měli znát

Mechanismus Antikythera

Zdroj: Tilemahos Efthimiadis z Atén, Řecko, CC BY 2.0 via Wikimedia Commons

Antikytherský mechanismus je starořecký ručně poháněný mechanický model sluneční soustavy. Je označován za první analogový počítač a je to nejstarší známé zařízení používané k předpovídání polohy hvězd a planet. Artefakt je datován do období 300 až 50 let př. n. l. a byl vyzdvižen z moře v roce 1901.

Zařízení dokázalo předpovídat astronomické polohy na desítky let dopředu a také sledovat čtyřletý cyklus starověkých olympijských her. Skládá se z 37 bronzových ozubených kol, která umožňovala sledovat pohyb Měsíce a Slunce ve zvěrokruhu. Všechny známé fragmenty mechanismu z Antikythéry jsou uloženy v Národním archeologickém muzeu v Aténách.

Klepsydra

Klepsydra / zdroj: Shutterstock

Klepsydra neboli vodní hodiny byl mechanismus vyvinutý ve starověkém Řecku, aby vyřešil problém způsobený omezeným výkonem slunečních hodin, prvního časoměrného zařízení, které mohlo fungovat pouze za svitu slunce.

Během 4. století se používání klepsydry rozšířilo na veřejných místech ve starověkém Řecku, nejčastěji se používala u soudů, aby se omezil čas řeči právníků a svědků. Mnoho dalších civilizací brzy převezme tuto technologii měření času a také vyvine velké úsilí o její další rozvoj. Klepsydra nakonec povede k vývoji mechanických a digitálních hodin.

Starověké řecké divadlo

Dionýsovo divadlo v Athénách

Původ řeckého divadla má kořeny v náboženských slavnostech, zejména zasvěcených bohu Dionýsovi. Úřady městských států pořádaly každoročně slavnost na počest boha Dionýsa, aby podpořily mír a pospolitost. První představení obvykle pořádali jednotliví básníci, kteří hráli svá napsaná díla, jež časem začala přitahovat velké množství diváků.

Soutěžilo se také o to, kdo vytvoří nejlepší představení, přičemž nejstarším zaznamenaným vítězem soutěže byl Thespis, který je všeobecně považován za jednoho ze zakladatelů dramatu. Tragédie, komedie a satyrské hry byly tři divadelní formy, přičemž mezi nejslavnější autory her patřili Aischylos, Aristofanes a Sofoklés.

Olympijské hry

Starověká Olympie - rodiště olympijských her

Jedním z nejznámějších přínosů starověkého Řecka světu jsou olympijské hry. Jednalo se o sérii atletických soutěží mezi zástupci řeckých městských států a jedny z Panhelénských her starověkého Řecka. Konaly se na počest Dia ve městě Olympia, přičemž první olympijské hry jsou tradičně datovány do roku 776 př. n. l., tedy do roku, který znamenal začátekstarořecký kalendář.

Slavily se každé čtyři roky a během her bylo vyhlášeno příměří, aby sportovci mohli bezpečně cestovat ze svých měst na hry. Mezi soutěže patřil pětiboj, hod diskem a pankration, což byla forma zápasu.

Astroláb

Astroláb - starověký astronomický přístroj k určování souřadnic a polohy nebeských objektů / zdroj: Shutterstock

Astroláb je dvourozměrný model nebeské sféry. Raný astroláb vynalezl v helénistické éře Apollónius z Pergy mezi lety 220 a 150 př. n. l., přičemž jeho vynález se často připisuje Hipparchovi. Tento mechanismus byl kombinací planisféry a dioptru a fungoval jako analogový kalkulátor schopný řešit několik různých astronomických problémů.

Viz_také: Antické divadlo v Epidauru

Astroláby se používaly i v byzantském období. Kolem roku 550 n. l. napsal křesťanský filozof Jan Filoponos nejstarší dochované pojednání o tomto přístroji. Celkově se astroláb díky své přenosnosti a užitečnosti podobal víceúčelovému počítači.

Plamenomet

Arbalest plamenomet řecký oheň, Byzantská říše / zdroj: Gts-tg/Wikimedia Commons

Nejstarší použití plamenometu zaznamenal Thukydides. Poprvé jej použili Bójové během peloponéské války s cílem zapálit dilionské hradby. Skládal se z vydlabaného trámu svázaného železem, který byl podélně roztržen a na konci uživatele měl měch, na druhém konci byl kotel zavěšený řetězy.

Použití plamenometu proti kamenné zdi poprvé popsal řecký architekt Apollodorus z Damašku, který doporučoval kombinaci ohně a kyseliny, která by mohla rozbít kamenné zdi. Historici se domnívají, že dosah plamenometu byl pět metrů a že mohl být použit i v námořních bitvách, když se lodě přiblížily k sobě.

Páčky

Páky poprvé popsal řecký matematik Archimédes kolem roku 260 př. n. l. Využívají systém kladek ke zvedání těžkých předmětů s vynaložením minimální síly. Měly obrovský vliv na různá průmyslová odvětví, zejména na stavebnictví. Monumentální řecké chrámy by nikdy nebyly postaveny, kdyby Řekové jako první nezavedli používání pák do běžného provozu.

Archimédův šroub

Výroba elektřiny z vodní energie pomocí Archimédových šroubů.

Archimédův šroub neboli vodní šroub je stroj používaný k přečerpávání kapalných materiálů z nižší hladiny do vyšší. Vynalezl ho syrakuský přírodní filozof a vědec Archimédes pravděpodobně kolem roku 250 př. n. l. Představuje kombinaci dvou běžných jednoduchých strojů, nakloněné roviny a válce, přičemž rovina obtáčí válec a vytváří tak společný tvar šroubu.stroj také usnadňoval zavlažování a přepravu mnoha dalších materiálů, jako jsou prášky a zrna.

Mohlo by vás také zajímat: Slavní řečtí filozofové.

Teploměr

Galileův teploměr / zdroj: Fenners, Public domain, via Wikimedia Commons

Moderní teploměr zná každý, ale původní technologie, která za ním stojí, je opravdu stará a sahá až do starověku. Byli to Řekové z Alexandrie, kteří v 1. století př. n. l. poprvé pochopili, jak se vzduch při působení vysokých teplot rozpíná.

První teploměr byl jednoduchý přístroj sestávající z trubice naplněné vzduchem a vodou. Když se vzduch zahřál, rozpínal se a voda stoupala. Ve středověku tuto techniku jako první použil k určení teploty Filón Byzantský a později tento koncept zdokonalil Galileo.