Mezi mnoha druhy umění, které starověké Řecko přineslo světu, patří architektura k těm nejvýznamnějším. Starověká řecká architektura jako první zavedla standardní pravidla, která hluboce ovlivnila římskou architekturu a jejím prostřednictvím architekturu dodnes.

Starověká řecká architektura se během svého raného vzestupu v klasickém období vyvinula do tří odlišných řádů: dórského, jónského a korintského. Každý z těchto řádů se vyznačoval odlišnými rysy svých sloupů, které byly základem pro formální, veřejné budovy, jako jsou stadiony a divadla.

3 typy řeckých sloupů

Dórský řád

Parthenon Athény

Ze všech tří řádů je dórský řád nejstarším řádem klasické architektury a zároveň představuje zásadní zlom ve středomořské architektuře, neboť právě v tomto okamžiku došlo k přechodu monumentálního stavitelství od pomíjivých materiálů, jako je dřevo, k materiálům trvalým, konkrétně ke kameni.

Tento řád se objevil na počátku 7. století př. n. l., takže byl nejstarším, nejjednodušším a nejmohutnějším. Vznikl na řecké pevnině a zůstal převládajícím řádem pro stavbu řeckých chrámů až do počátku 5. století př. n. l., ačkoli velké stavby tohoto století - zejména kánonický Parthenón v Athénách - jej stále využívaly.

Viz_také: Nejzajímavější aktivity v Ioannina Greece

Dórské sloupy byly robustnější a silnější, ale také jednodušší a prostší ve srovnání s jónskými a korintskými, s hladšími a kulatějšími hlavicemi. Dodávají se bez samostatného podstavce a jsou umístěny přímo na stylobatu. Pozdější formy dórských sloupů se však dodávaly se standardním podstavcem, který se skládal ze soklu a torza.

Chrám Athény Pronaie v Delfách

Sloupy byly navíc typicky umístěny blízko u sebe a do dříků byly vytesány konkávní křivky. Kapitály se jeví jako poměrně prosté, dole mají zaoblenou část (echinos) a nahoře čtverec (abaky). Mrazení dórského entablaturu je rozděleno na triglyfy (celek tvořený třemi svislými pásy, které jsou odděleny žlábky) a metopy (reliéfymezi dvěma triglyfy).

Viz_také: Nejzajímavější aktivity v Mani Greece (cestovní průvodce)

Za rané příklady tohoto řádu je považována svatyně Héry v Argu a také rané dórské hlavice, které byly součástí chrámu Athény Pronaie v Delfách ve středním Řecku. Nejplnější a nejvyšší výraz však dórský řád nachází v Parthenonu, který byl postaven v Athénách v letech 447-432 př. n. l. a jehož autory byli Iktinos a Kallikrates.

Héfaistův chrám

Parthenón, postavený na počest bohyně Athény, je známý jako obvodový dórský chrám, protože sloupy jsou umístěny na obvodu chrámu. Za další pozoruhodný příklad dórského řádu je považován Héfaistův chrám v Athénách, postavený téměř celý z mramoru v letech 479 až 415 př. n. l. V tomto chrámu se nacházela i řada sloupů, které byly postaveny z mramoru.

Jónský řád

Iónský řád vznikl v polovině 6. století v Iónii, což byla pobřežní oblast ve střední Anatolii, kam se Řekové přistěhovali v 11. století př. n. l. Iónská stolice se vyznačuje dvěma protilehlými volutami (nazývanými také "svitky") v echinu a tenkými, rýhovanými sloupy s velkou základnou.

Echinus je zdoben motivem vejce a šipky, zatímco jónský dřík má o čtyři žlábky více než dórský (celkem 24). Podstavec pilíře má dvě zakřivené lišty zvané tori, oddělené skotiem.

Heraion na Samosu

Tento řád se dále vyznačuje entazí, zakřiveným ztenčením dříku sloupu. Výška jónského řádu je devítinásobkem jeho dolního průměru, zatímco samotný dřík je vysoký osm průměrů. Architekturu entablatury tvoří nejčastěji tři stupňovité pásy (fascie), zatímco na vlysu chybí dórský triglyf a metopa. V některých případech je vlys opatřen i tzv.souvislý ornament, například vyřezávané postavy.

Iónský řád se na řeckou pevninu přenesl v 5. století př. n. l. Monumentální Héřin chrám na ostrově Samos, postavený v letech 570-560 př. n. l., je považován za jednu z velkých iónských staveb, ačkoli byl brzy zničen zemětřesením a jedinou dosud stojící částí chrámu byly iónské sloupy.

Erechtheion na Akropoli v Aténách

Iónskou konstrukci měl také Artemidin chrám v Efesu, který kdysi patřil mezi sedm divů světa. Byl známý také jako Artemisium, nechal ho postavit lýdský král Krétos v roce 550 př. n. l. a byl nechvalně proslulý svou velikostí. V Athénách ovlivňuje iónský řád některé prvky Parthenonu, zejména vlys, který obklopuje klenbu chrámu, Propylaje a vnější řád v chrámové lodi.stavba Erechtheionu.

Korintský řád

Korintský řád je nejpozdějším z klasických architektonických řádů, ale také nejpropracovanějším, co se týče stylu a propracovanosti. Tento řád byl s drobnými obměnami často používán i v římské architektuře, a tak vznikl řád kompozitní.

Počátky řádu se nacházejí v Korintu, kde, jak tvrdí spisovatel architektury Vitruvius, sochař Kallimachos v 5. století jako první nakreslil soubor akantových listů obklopujících votivní koš.

Lysikrátův choragický památník

Korintský řád je považován za nejelegantnější a nejpropracovanější z řeckých řádů. Vyznačuje se zdobnou hlavicí zdobenou dvěma řadami akantových listů a čtyřmi svitky. Korintský dřík má 24 žlábků a sloup je vysoký deset průměrů.

Na entablatuře byl vlys obvykle zdoben sochařskými reliéfy. Na rozdíl od předchozích dvou řádů nemá tento řád původ v dřevěné architektuře, ale vyrostl přímo z jónského řádu v polovině 5. století př. n. l. V roce 1891 byl tento řád rozšířen o sochařskou výzdobu.

Chrám boha Dia Olympského v Athénách

Za nejstarší známou stavbu postavenou podle korintského řádu je považován Lysikratův choragický památník v Athénách, postavený v letech 335 až 334 př. n. l. Dalším krásným příkladem tohoto řádu je chrám Dia Olympského, známý také jako Olympeion. Stavěl se několik století a je také považován za jednu z největších staveb starověku, neboť má celkem 104 sloupů.