Héra byla jednou z dvanácti olympských bohů, sestrou a manželkou Dia, a tedy královnou bohů. Byla bohyní žen, manželství, porodu a rodiny a byla všeobecně vnímána jako matróna, která předsedala svatbám a dalším důležitým společenským obřadům. V tomto článku jsou uvedena některá nejzajímavější fakta o královně Olympu.

14 zábavných faktů o řecké bohyni Héře

Hérovo jméno je spojeno se slovem hora.

Slovo Héra se často spojuje s řeckým slovem hora, které znamená roční období, a často se vykládá jako "zralá pro manželství". To jasně ukazuje postavení, které Héra měla jako bohyně manželství a manželského svazku.

První uzavřený zastřešený chrám byl zasvěcen Héře.

Diova manželka je také s velkou pravděpodobností prvním božstvem, kterému Řekové zasvětili uzavřenou zastřešenou chrámovou svatyni. Byla postavena na Samosu kolem roku 800 př. n. l. a nakonec ji nahradil Héraion na Samosu, který je jedním z největších řeckých chrámů, jaké kdy byly ve starověku postaveny.

Héra se zrodila ze svého otce Krona.

Poté, co se Héra narodila, byla okamžitě pohlcena svým otcem, titánem Kronem, protože dostal věštbu, že se ho jedno z jeho dětí chystá svrhnout. Kronově manželce Rhee se však podařilo ukrýt Dia, své šesté dítě, a zachránit ho před ním.

Když Zeus dospěl, přestrojil se za olympského nosiče pohárů, otrávil otcovo víno lektvarem a lstí ho přiměl, aby ho vypil. To vedlo k tomu, že Kronos vydědil Diovy sourozence: sestry Hestii, Démétér a Héru a bratry Háda a Poseidona.

Héra byla Diovým podvodem přiměna, aby se za něj provdala.

Protože Héra nejprve Diovy návrhy odmítla, proměnil se v kukačku, protože dobře věděl, že Héra má zvířata velmi ráda. Pak jí přiletěl za okno a předstíral, že je v nouzi kvůli chladu. Héře se ptáčka zželelo, a když ho vzala do náruče, aby ho zahřála, Zeus se proměnil zpět v sebe a znásilnil ji. Héra se pak styděla, že byla zneužita, aa tak nakonec souhlasila, že si ho vezme.

Héra byla často zobrazována jako žárlivá manželka.

Ačkoli Héra zůstala Diovi věrná, ten měl několik mimomanželských afér s jinými bohyněmi a smrtelnými ženami. Proto byla Héra často zobrazována jako mrzutá, žárlivá a majetnická manželka a kvůli své nesmírné nenávisti k nevěře v manželství byla často vnímána jako božstvo, které trestá cizoložníky.

Héra byla považována za jednu z nejkrásnějších nesmrtelných bytostí.

Héra byla na svou krásu velmi pyšná a snažila se ji zdůraznit nošením vysoké koruny, díky níž vypadala ještě krásnější. Dokázala se také velmi rychle rozzlobit, pokud měla pocit, že je její krása ohrožena. Když se Antigona chlubila, že má krásnější vlasy než Héra, proměnila je v hady. Podobně když Paris vybral Afroditu jako nejkrásnější bohyni, Héra sehrála rolizásadní roli při vítězství Řeků v trojské válce.

Héra měla svátek zasvěcený své cti

Každé čtyři roky se v některých městských státech konaly ženské atletické závody zvané Heraia. Soutěž se skládala především z pěších závodů svobodných žen. Vítězným dívkám se v rámci slavností nabízel olivový věnec a část krávy, která byla obětována Héře. Měly také výsadu věnovat Héře sochy s jejím jménem.

Héra porodila 7 dětí

Héra byla matkou sedmi dětí, z nichž nejznámější jsou Áres, Héfaistos, Hébé a Eileithia. Áres byl bohem války a během slavné trojské války bojoval na straně Trójanů.

Héfaistos se narodil bez spojení s Diem a když se narodil, byl pro svou ošklivost svržen Hérou z Olympu. Hébé byla bohyní mládí a Eileithyia byla považována za bohyni porodu, která měla moc porod oddálit nebo mu zabránit.

Héra měla několik epitet

Vedle titulu královny Olympu měla Héra i několik dalších přívlastků: "Alexandros" (ochránce lidí), "Hyperkheiria" (jejíž ruka je nahoře) a "Teleia" (Dokonavatelka).

Héra měla mnoho posvátných zvířat

Héra byla ochránkyní několika zvířat, a proto se jí říkalo "vládkyně zvířat". Jejím nejposvátnějším zvířetem byl páv, což znamenalo dobu, kdy se Zeus proměnil a svedl ji. Posvátný je pro ni také lev, protože táhl vůz její matky. Za posvátnou byla považována také kráva.

Podívejte se na: Posvátná zvířata řeckých bohů.

Héra počala své děti zvláštním způsobem.

Některé z dětí, které měla Héra, byly počaty bez Diovy pomoci. Například boha války Área počala prostřednictvím zvláštní květiny od Olena, zatímco s bohyní mládí Hébé otěhotněla poté, co snědla hodně salátu. A konečně Héfaistos vznikl jako výsledek čiré žárlivosti poté, co Zeus z jeho hlavy porodil Athénu.

Héra a Persefona mají společné granátové jablko jako posvátné ovoce.

Ve starověku se věřilo, že granátové jablko má symbolický význam. Pro Persefonu přijetí granátového jablka od Háda znamenalo, že se jednou bude muset vrátit do podsvětí. Na druhou stranu pro Héru bylo toto ovoce symbolem plodnosti, protože je také bohyní porodu.

Héra pomohla Argonautům získat zlaté rouno.

Héra nikdy nezapomněla, že jí hrdina Jáson pomohl přejít nebezpečnou řeku, když byla převlečená za stařenu. Proto poskytla zásadní pomoc při Jásonově výpravě za zlatým rounem a znovuzískáním Iolkova trůnu.

Héra měnila lidi ve zvířata a příšery, když se rozzlobila.

Na rozdíl od Dia, který se proměňoval ve zvířata, aby svedl krásné ženy, Héra proměňovala krásné ženy ve zvířata, když se zlobila na aféry svého manžela. Bohyně proměnila nymfu Ió v krávu, nymfu Kallistó v medvěda a libyjskou královnu Lamii v příšeru požírající děti.