Každý zná jména velkých starořeckých filozofů. Sokrates, Platón, Aristoteles, sláva těchto filozofů přesahuje čas a prostor. Ale co méně známé řecké filozofky? Některé ženy se samy dokázaly stát velkými učitelkami filozofie, někdy dokonce předčily slávu svého učitele.

10 starořeckých filozofek, které byste měli znát

Hypatia

Hypatie byla neoplatónská filozofka a matematička, která se narodila v egyptské Alexandrii v roce 370 n. l. Její otec Theon, sám filozof, zasvětil Hypatii do tajů filozofie. V Athénách se proslavila jako skvělá matematička. Po návratu do Alexandrie vyučovala matematiku a filozofii na tamní univerzitě.

Její zájmy se točily kolem Diofantovy "Aritmetiky", Platóna a Aristotela. Byla také autorkou mnoha traktátů, z nichž mnohé byly zničeny. Její zavraždění křesťanskými fanatiky v roce 415 př. n. l. upevnilo její jméno mezi největšími volnomyšlenkáři a vědci všech dob.

Themistoclea

Themistoklea byla v 6. století věštkyní Pýthie Apollónovy v delfském chrámu. Mohla být učitelkou Pythagora, velkého filosofa-matematika ze Samosu, který byl nazýván "otcem filosofů". Tvrdí se také, že Pythagoras od ní mohl odvodit své etické učení. Themistokleina filosofie je považována za směs empirie, rozumu aJejí rozsáhlé znalosti zahrnovaly astronomii, lékařství, hudbu, matematiku, chov zvířat a filozofii,

Areta z Kyrény

Areta byla řecká filozofka, která žila v Kyréně na konci 5. století př. n. l. Filozofii ji učil její otec Aristippus, který byl sám Sokratovým žákem. Areta po smrti svého otce převzala vedení školy.

V Attice prý pětatřicet let veřejně vyučovala přírodní a mravní filozofii a byla autorkou čtyřiceti knih. Její krajané si jí velmi vážili a na její hrob napsali epitaf, v němž se praví, že byla nádherou Řecka a měla krásu Heleny, ctnost Thirmy, pero Aristipa, duši Sokrata a jazyk Homéra.

"Sním o světě, kde nejsou ani páni, ani otroci." Areta z Kyrény

Diotima z Mantineje

Diotima z Mantineje byla řecká kněžka a filozofka, která žila kolem roku 440 př. n. l. Známe ji pouze z Platonových děl, zejména z jeho dialogu "Symposion", kde je vylíčena jako účastnice diskuse se Sókratem o povaze Eróta. O jejím životě toho mnoho nevíme. Její myšlenky však pravděpodobně stojí u zrodu pojmu platónská láska a náklonnost.která není založena na tělesném potěšení. Podle ní je nejpravdivějším způsobem lásky pro každého člověka přijmout lásku, která je transcendentní a která může dosáhnout božské sféry.

Leontion

Leontion byla řecká epikurejská filozofka, která žila kolem roku 300 př. n. l. Byla Epikúrovou žačkou a Diogenés Laertius ji chválil za její dobře napsané argumenty proti některým filozofickým názorům. Cicero si povšiml její odvahy a smělosti, protože jeden z jejích traktátů namířil proti Theofrastovi, Aristotelovu nejslavnějšímu žákovi a nástupci v čele peripatetické školy. Kromě toho se o ní ví jen málo.o ní není nic známo a nedochovala se ani žádná její díla.

Theano

Theano z Krotónu žila v 6. století př. n. l. a bývá označována za žákyni, dceru či manželku filozofa Pythagora. Za nejdůležitější Theaninu myšlenku je považován princip zlatého středu. Zlatý střed je iracionální číslo, které se rovná 1,6180, a lze ho pozorovat v mnoha vztazích v přírodě. Řekové, stejně jako Egypťané, navrhovali stavby a památky na základě zlatého středu.Bylo také navrženo, že Theano by mohlo být jméno snad dvou pythagorejských filosofů.

Perictione

Perioctione žila v 5. století a byla matkou filozofa Platóna. Byla potomkem Solóna a je považována za autorku dvou děl, která se dochovala ve zlomcích, O harmonii žen a O moudrosti. První z nich pojednává o povinnostech ženy vůči manželovi, manželství a rodičům, druhé nabízí filozofickou definici moudrosti.

Její dílo je hluboce platónské. Ctnost ztotožňovala s moudrostí a střídmostí a tvrdila, že žena, která dokáže ovládat své chutě a emoce, bude velmi prospěšná sobě, své rodině i svému městu.

Sosipatra

Sosipatra z Efezu byla neoplatónská filozofka a mystička, která žila v první polovině 4. století př. n. l. Ve starověké chaldejské moudrosti ji vzdělávali dva muži, kteří v mládí navštívili její rodinu. Sosipatra byla velmi krásná a údajně měla mimořádné jasnovidecké a psychické schopnosti. Vyučovala především v Pergamonu, kde se prosadila jako jedna z nejvýznamnějšíchnejslavnějších filozofů své doby.

Arignote

Arignóta byla dcerou Pythagora a Theana. Následovala filozofickou cestu svých rodičů a věnovala se studiu matematiky, aby odhalila tajemství vesmíru, zejména v oblasti fyziky a astronomie. Je uznávána jako autorka několika pythagorejských děl, jedním z nich jsou Posvátné rozpravy, kde se zabývá věčnou podstatou vesmíru.číslo a jeho úloha ve vesmíru.

Aesara

Aesara z Lukánie byla pythagorejská filozofka, která žila ve 4. století př. n. l. Je známá jako autorka díla "O lidské přirozenosti", v němž tvrdí, že studiem vlastní lidské přirozenosti můžeme pochopit filozofické základy přirozeného práva a morálky. Její dílo bylo velmi ceněno a její intelektuální úspěchy byly vysoce vyzdvihovány v římské poezii a řecké poezii.přednášky.